Archeologická lokalita Uherské Hradiště - Sady Špitálky [ Archeologická památka ]
Archeologická lokalita Uherské Hradiště - Sady Špitálky
Celostátní atraktivita
Poloha
Čtyři kilometry jihovýchodně od Starého Města v polní trati Dolní Špitálky se na ostrohu rozkládá archeologická lokalita - sídliště neagrárního charakteru. Lokalita Sady "Špitálky" se nachází na 30 m vysoké ostrožně nad ohbím původního toku řeky Olšavy při ústí staré poolšavské cesty do středního Pomoraví. V letech 1959-1963 zde probíhal archeologický výzkum, při němž byly objeveny pozůstatky neopevněného dvorce církevně - mocenského charakteru. Komplex několika zděných sakrálních staveb, budovaných ve třech stavebních fázích, zaujímal dominantní, zdaleka viditelnou polohu. Nejprve byl v první třetině 9. století postaven kostel na půdorysu řeckého kříže. Směrem na západ byl k němu v 60.-70. letech téhož věku navázán sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Ten bývá někdy interpretovaný jako kaple se dvěma bočními vchody a svým vznikem je nejspíše svázán s nově příchozími staviteli byzantské misie. Zřejmě ještě ve třetí čtvrtině 9. století byly k severní obvodové zdi kostela s křížovou dispozicí přistavěny hrobová komora a kaple, téže fázi pak přísluší i vznik zděné příčky v západním kostele. V této souvislosti pak vyvstává možnost, že západní kostelík se stal místem výuky katechumenů, zatímco kaple s hrobovou komorou posloužila k uložení pohřbu význačného Moravana (zvažován je např. hrob knížete Svatopluka). Západně od celého komplexu byla postavena ještě křtitelnice (baptistérium).
Datace lokality:
9. století
Lokalizace:
Uherské Hradiště - čtvrť Sady, vlevo od silnice Uherské Hradiště - Sady na návrší
Popis:
V letech 1959 - 1961 byla zde doc. Hrubým prozkoumána horní část ostrohu, kde byl odkryt dvorec, hrnčířská pec, kamenická dílna a studna.
Bohaté pohřebiště na vrcholu ostrohu má uprostřed složitý komplex církevních staveb s baptisteriem. Hlavní chrámový prostor, orientovaný od západu k východu je základovou příčkou rozdělen na dvě téměř stejně dlouhé části. Východní vybíhá v pravoúhlé kněžiště, kdežto západní je uzavřena odsazenou polokruhovitou apsidou. Podélnou východní loď člení dvě rovnoběžné podezdívky sloupů nebo pilířů v jakési trojlodí. Včleněním širší příční lodi před kněžiště přiřadila se tato část kostela k typu transeptových trojlodních basilik s půdorysnou dispozicí rovnoramenného kříže. Západní část chrámu sloužila jako předsíň - nartex, určená pro věřící, připravující se ke křtu (katechumeny). K jihu a severu je otevřena dvěma protilehlými vchody, rozčleněna základovou příčkou asi 3 m dlouhou, předsunutou před apsidou. Nelze přesně rozhodnout, zda stavební celek představuje dvojchorový chrám, či zda prostor byl v západní apsidě přilehlý k nartexu, určen pro zvláštní úkony např. jako baptiserium. Severní část stavebního komplexu běží paralelně s transeptovým chrámem, od něhož je oddělena malou místností sakristie a předsíní. Jedná se pravděpodobně o pohřební kapli 7 m dlouhou, která byla na východě zakončena polokruhovou apsidou. I tento velkomoravský komplex byl budován z lomového kamene na maltu a byl ve funkci v 9. století. Lze na něm pozorovat stavební etapy, takže byl budován postupně. Kostel byl zničen při zániku velké Moravy na počátku 10. století.
