Název obce lze odvodit od osobního jména Zbor. Zborov byl v roce 1985 formálně připojen ke značně vzdáleným Štítům, ale v roce 1992 se opět osamostatnil. Pečetní znamení vsi představovala kolmo postavená radlice.

Zborov s katastrem o rozloze 316 hektarů se rozkládá v nadmořské výšce 474 m uprostřed severní části Drozdovské vrchoviny. V katastru obce je vrchol známého kopce Háječku (603 m). Vesnicí prochází silnice z údolí řeky Moravy u Klášterce na západ do Horních Studének a Štítů.

Počet obyvatel v této původně středně velké vsi od poloviny 19. století trvale klesal. V roce 1900 zde zůstalo z původních více jak 500 usedlíků již jenom 391 osob v 75 domech. Přesto, že šlo o českou obec (v roce 1930 se hlásilo jen pět občanů k Němcům), došlo tu do roku 1950 k dalšímu snížení počtu obyvatel na 278 osob v 83 domech a při posledním sčítání v roce 1991 na 236 osob v 54 domech.

Zborov je v pramenech zmiňován až v roce 1464, a to v souvislosti s prodejem části šilperského panství Tunklům z Brníčka a na Zábřehu. Od té doby zůstala ves až do roku 1848 součástí zábřežského panství. Po třicetileté válce zde bylo v roce 1677 podle lánového rejstříku devět usedlíků a jedna poustka. Zato v roce 1834 žilo ve vsi už 453 obyvatel v 69 domech.

Po roce 1848 byl Zborov začleněn do obvodu okresního soudu v Šilperku, který tvořil součást politického okresu Zábřeh. Vzhledem k poměrně chudému zemědělství se část obyvatel živila výrobou dřevěného nářadí a jinými domáckými pracemi. V roce 1820 je v obci uváděna filiální škola, samostatná škola byla zřízena až v roce 1858. Za první republiky zde měla největší vliv lidová strana. V době nacistické okupace byla velká skupina zdejších obyvatel uvězněna za poslech zahraničního rozhlasu.

Po roce 1945 hledalo poměrně dost rodin obživu v jiných místech. JZD bylo prosazeno až v roce 1957 a po několika integracích se nakonec v roce 1972 dostalo k zemědělskému družstvu Horal v Jedlí. Zůstal zde roku 1990 obchod a hostinec. Škola byla již před rokem 1976 zrušena.