Podobně jako u bývalého Vyšehoří-Vyšehorek u Mohelnice je možno název obce odvodit od osobního jména Vyšehor či Vyšehoř, ale poloha obou těchto lo-kalit napovídá, že je správnější spojení s výše položeným místem. Vyšehoří bylo v roce 1976 administrativně spojeno s Bludovem, ale v roce 1992 se opět osamostatnilo. Na pečeti této obce byla kolmo postavená radlice, která je provázena sedmi hvězdičkami.

Vyšehoří, jak naznačuje i název, leží na návrší (324 m nadmořské výšky), které se zvedá z údolí řeky Moravy na západ do Drozdovské vrchoviny, což je podcelek Zábřežské vrchoviny. Obcí prochází severním směrem silnice ze Zábřeha, která se hned za vsí napojuje na hlavní silniční trasu ze Šumperka do Červené Vody a dále do Čech. Katastr má rozlohu 547 hektarů.

Byla to vždy spíše menší a bez výjimky česká vesnice. V roce 1900 zde žilo v 50 domech 294 obyvatel, v roce 1950 v 69 domech 241 osob a nakonec v roce 1991, ještě v rámci Bludova, to bylo v 52 domech 169 usedlíků.

Historické osudy Vyšehoří jsou od první zmínky v pramenech z roku 1397 poměrně jednoduché. Ves patřila původně k rudskému panství, ale právě zmíněného roku se dostala k Zábřehu, kde potom zůstala i tehdy, když se Ruda s okolím opět jako dominium osamostatnila. Po třicetileté válce roku 1677 tu dle lánového rejstříku žilo 13 usedlíků a v roce 1834 již 273 obyvatel ve 44 domech.

Pro Vyšehoří zůstaly i po roce 1848 všechny vyšší správní i soudní orgány v Zábřehu. Škola byla v místě zřízena až roku 1885. Vyšehoří bylo výhradně zemědělskou obcí, kde také za první republiky měli největší vliv agrárníci. Zdejší JZD se již v roce 1967 spojilo se zemědělským družstvem v Chromči a s ním potom vstoupilo v roce 1971 do družstva v Ludově. Škola byla zrušena, v místě zůstal v roce 1990 jediný obchod. Zdejší barokní kaple u silnice do Postřelmůvku pochází z druhé poloviny 18. století.