Přírodní památka Ondřejovsko

Základní údaje:
Přírodní památku Ondřejovsko tvoří zalesněný skalnatý hřbet se svahy exponovanými na jih a na sever. Nachází se v nadmořské výšce 580 až 634 m, v odlehlé vrcholové části Hostýnských vrchů, nedaleko PP Bzová, asi 3 km severozápadně od obce Vlčková. Katastrální území Vlčková. Vyhlášeno v r. 1987. Výměra 4,2808 ha.

Motiv ochrany:
Zachování původní druhové skladby v lesních typech lipové javořiny a klenové bučiny s jedlí v Hostýnských vrších.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří hrubozrnné pískovce až polymiktní slepence lukovských vrstev (paleocén) svrchního soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Tyto horniny vystupují ve vrcholových partiích na povrch jako skalnatý hřbet s mrazový srubem. Půdní povrch je kamenitý až balvanitý se sutěmi, půdním typem ve vyšších partiích jsou rankery, v nižších polohách kambizem.

Botanika:
Převládající dřevinou stromového patra je buk lesní (Fagus sylvaticus), hojně je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), nalezneme zde jilm horský drsný (Ulmus glabra subsp, scabra), habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ojediněle osiku obecnou (Populus tremula). V mlazině se kromě dříve vzpomenutých dřevin objevuje smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua) a vrba jíva (Salix caprea). Jedle bělokorá (Abies alba) je na ústupu a většina jedinců již uschla. Z hlediska lesnické typologie se zde nachází lipová javořina, klenová bučina s jedlí a bohatá bučina s jedlí.

V křovinném patře se zejména ve vrcholově skalnaté partii rozmáhá maliník (Rubus idaeus). Díky značnému prosvětlení hřebenových částí je zde vyvinuto velmi bohaté bylinné patro, jehož druhové složení je charakteristické pro bučiny - např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lecha jarní (Lathyrus vernus), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), jestřábník zední (Hieracium murorum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a další. Na skalách se poměrně hojně vyskytuje osladič obecný (Polypodium vulgare). Z chráněných druhů rostlin zde můžeme najít lilii zlatohlávek (Lilium martagon), měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva) a ojediněle sněženku podsněžník (Galanthus nivalis).

Zoologie:
Hřeben Ondřejovska a jeho širší okolí je významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva. Z ohrožených druhů se zde vyskytuje např. ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a včelojed lesní (Pernis apivorus), v posledních letech zde pravidelně hnízdí krkavec velký (Corvus corax). Dříve bylo zaznamenáno i hnízdění výra velkého (Bubo bubo). Pozorován byl také čáp černý (Ciconia nigra), který by zde též mohl nalézt vhodné podmínky pro úspěšné zahnízdění. Bohatá je také entomofauna, vyskytuje se zde např. několik druhů střevlíků (Carabus).

Lesnictví:
Porost má výrazný pralesovitý charakter s vyvinutými dvěma etážemi. První etáž tvoří silná kmenovina složená především z buků o stáří 150 let. V druhé etáži převládá mlazina až tyčkovina, jež vzešla hlavní měrou přirozenou obnovou a jen místy pochází z výsadby. Věková struktura druhé etáže se pohybuje od 15 do 50 let.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Jedle bělokorá (Abies alba) se zde původně vyskytovala ve značném počtu, avšak podobně jako v ostatních chráněných lesních územích Hostýnských vrchů je na ústupu a většina jedinců již uschla. Přirozené zmlazení jedle, které se tu a tam vyskytuje, trpí okusem zvěře, přesto však představuje jistou šanci, že se tato dřevina na lokalitě udrží. Bylo by však žádoucí zajistit její ochranu.

Přírodní památka Ondřejovsko je jednou ze zastávek na naučně stezce, která vychází z Lukova. Návštěvníky zavede i k dalším chráněným územím (PP Bezedník, PP Bzová a PP Vela) a seznámí je tak s nejhodnotnějšími partiemi této části Hostýnských vrchů. Ondřejovsko bezpochyby náleží k nejhodnotnějším chráněným územím v Hostýnských vrších.


Literatura:
Rezervační kniha, KÚ Zlín.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz