Kolšov se původně jmenoval Kojišov, tj. od osobního jména Kojiš, Kojata či Kojislav, i když vznikla domněnka, že základem bylo slovo kožich (Kožušov, Kožišov). Obecní pečeť nesla znamení radlice. Vesnice leží na úpatí kopců Úsovské vrchoviny, zejména Markovice (482 m), které přecházejí do roviny v údolí Moravy u Postřelmova (střední nadmoř-ská výška 296 m). Je spojena místní silnicí se Sudkovem a přes kopec s Brníčkem. V katastru s 392 hektary mají převahu lesy, i když pohled na okolí vsi tomu příliš nenapovídá.
Kolšov byl v 19. století jen nevelkou vesnicí, ale počet jejích obyvatel stále vzrůstal. V roce 1900 zde bylo napočítáno 391 lidí ve 46 domech a v roce 1950 už 489 lidí ve 100 domech. Šlo totiž o českou vesnici (v roce 1930 měla jenom čtyři Němce) a průmysl v sousedním Sudkově působil proti odlivu rodin do pohraničí po roce 1945. Do roku 1991 vzrostl počet zdejších obyvatel dokonce na 723 a počet domů na 188.

První zpráva o vsi je sice až z roku 1356, kdy jsou uváděni bratři Bohunek a Dětmar z Kolšova a Závořic, což byla významná lokalita u Postřelmova,
ale ve skutečnosti je mnohem starší. K uvedenému datu byla totiž ves rozdělena mezi příslušníky rodu zemanů z Kolšova na dvě části a koncem 14. století tu také existovaly dvě tvrze. Horní tvrz podle ústní tradice stávala v místě dnešního domu čp. 9 a první zpráva je o ní z roku 1384, dolní u pozdějšího lichtenštejnského dvora se poprvé uvádí k roku 1391. Obě části byly dočasně spojeny v roce 1420 a o několik let později je získal rod Tunklů. Zprávy o horní tvrzi se potom ztrácejí, kdežto dolní tvrz s dvorem byla roku 1480 připojena k panství Zábřeh. Nebylo to natrvalo, neboř koncem 16. století se Kolšov uvádí jako samostatný statek, který spolu s Třemeškem a Chromčí drželi Bukůvkové z Bukůvky. Teprve v roce 1689 byl kolšovský dvůr Lichtenštejnyjiž definitivně přikoupen k zábřežskému panství a původní tvrz zanikla v hospodářských objektech dvora.
Podle lánového rejstříku z roku 1677 měl Kolšov 12 usedlíků, k roku 1834 pak 37 domů a 176 obyvatel. Ve středu obce byla roku 1820 postavena kaple sv. Martina. Obecná škola tu vznikla až v roce 1883. V té dobějiž Kolšov patřil do zábřežského politického i soudního okresu a část obyvatel našla práci ve velké přádelně v bezprostředním sousedství v Sudkově.

Poměrně rozsáhlý dvůr byl za první pozemkové reformy v letech 1922 až 1923 z menší části prodán jako zbytkový statek novému majiteli a větší část pozemků z celkové rozlohy 136 hektarů byla rozparcelována drobným nabyvatelům. Za první republiky získali ve vsi největší vliv nejprve agrárníci, postupně je však předčili sociální demokraté, kteří našli nejvíc přívrženců mezi dělníky v sudkovské přádelně.
Vliv přádelny v Sudkově na život Kolšova se ještě rozšířil po roce 1945. JZD v Kolšově bylo založeno teprve v roce 1957, v roce 1966 se spojilo s družstvem v Sudkově a s ním pak přešlo v roce 1971 k zemědělskému družstvu v Bludově. V roce 1991 byla v Kolšově základní škola nižšího stupně, ale jenom dva obchody a hostinec.
V seznamu památek jsou uvedeny dvě zdejší usedlosti (čp. 2 a 6), ukázky lidové empírové architektury z první poloviny 19. století.

DALŠÍ INFORMACE: http://kolsov.zabrezsko.cz