KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

TŘANOVSKÝ Jiří [ Osobnost ]

Jiří Třanovský se narodil v Těšíně 27. března 1592 na Velký pátek. Místem narození byl dům pozdějšího pivovaru na Starém trhu mezi ulicemi Glęmbokou a Stromou. Otec Valentin byl zámožný řemeslník a zabýval se výrobou kovových předmětů. Matka Hedvika rozená Zentkovská (či Zentková) pocházela z podhorské beskydské obce Smilovice. Po sňatku přesídlil Valentin Třanovský z Třanovic, kde byl jeho otec Adam sedlákem a rychtářem, do Těšína. Otec Adam ho rovněž doprovázel do města, kde žil ještě ve 103 letech. Podle veršovaného záznamu Jiříka Třanovského jeho děd Adam zpívával české nábožné písně a město bylo tehdy české. Jiřík se zmiňuje zejména o vroucí české písni "Ježíši, věčný Bože, všecka má naděje", již jeho děd zpíval i na smrtelném loži.
Školní docházku začínal Jiří Třanovský v rodném městě, avšak již v 11 letech do rodiče poslali do dolnolužického Gubína a na podzim roku 1605, tedy třináctiletého, na proslulou školu v Kolobřegu u Baltského moře. Ještě nedosáhl 15 let a již v dubnu 1607 byl zapsán na slavné univerzitě ve Wittenbergu, kde studoval filozofii a bohoslovectví. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1611 a jako devatenáctiletý mladík nastoupil místo na latinské škole u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Setrval zde rok a pak převzal úkol vychovatele mladého šlechtice Adama ze Švamberka na zámku v Třeboni. Zde poznal společenský život české šlechty. Brzy se ale vrátil do Prahy. Zde po vydání Rudolfova Majestátu (1609) se rozvíjel čilý a plodný náboženský život jak mezi podobojími, tak mezi evangelíky a Českými bratry.
Už v Praze se Jiří Třanovský věnoval náboženské literární práci. Konkrétně psal verše, zejména latinské Z roku 1611 je známá jeho latinská báseň složená k příležitosti vánoční slavnosti. Další pochází z roku 1613 a autor ji věnoval svému příteli diakonovi u sv. Mikuláše k jeho sňatku. Od podzimu 1613 působil Jiří Třanovský jako rektor městské školy v Holešově na Moravě a od roku 1615 ve Valašském Meziříčí. Teprve po příchodu do tohoto města byl 21. dubna 1616 ordinován v dolnoslezské Olešnici na evangelického kněze. Dne 26. května 1615 uzavřel sňatek s Annou Polanovou z Polansdorfu, pocházející z vynikajícího českého rodu. Zhruba za rok - na jaře 1616 - se stal farářem velké evangelické církve. Měl tehdy jen 24 let, ale na práci duchovního byl dobře připraven.
Připravil vydání Augsburské konfese, kterou vydal v Olomouci roku 1620. Ta posloužila jako modlitební kniha a model agendy i ve sborech na ostatní Moravě a později také na rodném Těšínsku. Vedle latinských ód a hymnů skládal české modlitby a písně.
Když se v únoru 1621 zmocnilo města Valašského Meziříčí císařské vojsko uchýlil se Jiří Třanovský s celou rodinou do Těšína, kde byl až do 9. dubna 1622. Po uklidnění poměrů se vrátil opět do Valašského Meziříčí, aby pokračoval ve své kněžské práci. K novému vpádu císařských do města došlo v listopadu 1622. Jiří Třanovský byl uvržen do vězení, ale po krátké době propuštěn. Nadále mohl plnit svou funkci ve sboru. V srpnu 1624 císař nařídil, aby evangeličtí duchovní přestoupili na katolictví. V záporném případě se měli do šesti týdnů vystěhovat. Třanovského postavení se tím ztížilo, navíc zachvátil město zhoubný mor, na který zemřeli i jeho tři děti. Další příchod císařského vojska a s ním i obnova císařského nařízení o evangelických kazatelích přiměly Třanovského, že v září nebo v říjnu 1625, jak píše Ferdinad Hrejsa, odešel se ženou a jedním dítkem do svého rodiště. Zdržel se zde do konce roku 1625. Potom odtud zamířil do Bílska, kam ho pozval baron Šuneck (Sunegh) za kazatele a hned nato i za městského faráře evangelického sboru.
Kdy se v roce 1627 Albrecht z Valdštejna zmocnil Slezska, necítil se Jan Sunegh v Bílsku bezpečný a odešel na svůj zámek Budatín v Pováží. Vyprovázel ho i Jiří Třanovský. Ten po několika měsících přesídlil na oravský zámek patřící Suneghovu švagrovi hraběti Kašparu Illesházymu a tam se stal druhým hraběcím kazatelem. Strávil zde tři bezpečné a klidné roky. Naplnil je užitečnou pastýřskou i tvůrčí prací literární. Jejím výsledkem byla sbírka latinských náboženských básní, kterou roku 1629 vydal v dolnoslezském Břehu pod názvem "Odarum sacrarum sive hymnorum libri 3" (Tři knihy posvátných písní či hymnů). Tento třídílný latinský kancionál obsahoval 150 písní s titulním obrazem, exlibrisem, předmluvami a doslovem.
Koncem roku 1631 se Třanovský stal farářem v Liptovském Svätém Mikuláši. Začal zde budovat sbor, organizoval jeho agendu a vybavoval jej zpěvníky a modlitebními knihami. Jiří Třanovský pořídil výběr písní z několika církví schválených sbírek rukopisných a v roce 1635 vydal u Vavřince Brewera v Levoči knihu "Phiala odoramentorum. Modlitby křesťanské." Rozesílal ji mnoha svým známým. Současně chystal k tisku kancionál, tj. zpěvník českých církevních písní. Na rozdíl od latinských Ód šlo o soubor dostupný široké obci věřících a zahrnující Třanovského vlastní písně, překlady a dotvořené písně z němčiny a latiny.
Zpěvník pod názvem "Cithara sanctorum" vyšel u Vavřince Brewera v Levoči roku 1636. Toto dílo představovalo vrchol jeho tvorby a jeho společenský dosah, jak svědčí deset vydání do konce 17. stol., byl obrovský. Třanovský však vážně onemocněl, churavěl tři čtvrti roku a dne 29. května 1637 zemřel dosáhnuv 45 let věku. V roce Třanovského úmrtí vyšla v Trenčíně útlá knížka "Vale Tranoscianum. Aneb kázání pohřební dvoje učiněné při pohřbu ... kněze Jiříka Třanovského..." Českoemigrantská tiskárna Václava Vokála s oběma autory tak uctila památku zasloužilého muže. První kázání napsal kněz Melichar Smrtník, správce sboru v Liptově, druhé proslovil v chrámu sv. Mikuláše Jan Lochmann, správce evangelického sboru v Nemecké Lupči. Tištěná pohřební kázání prozrazují, že u hrobu se loučila se zemřelým manželka Anna s pěti nezletilými dětmi. Pokud šlo o děti - Třanovský jich měl celkem devět.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Markéta Kvitová (Informační centrum Nový Jičín) org. 56, 21.03.2003 v 10:44 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba