Místa pod Buchlovem se už v dávných dobách zalíbila lovcům mamutů v mladším paleolitu, o nichž vypovídají četné nálezy místy pazourkové industrie.

Odvěký střed obce vytváří náměstí, jehož nynější podobu získalo až v novověku. Restaurace Záložna vznikla počátkem 20. století jako sídlo tehdy na vesnicích oblíbené Občanské záložny, u jejíhož zrodu stál zdejší kněz P. Josef Dvořák. V místě obecního úřadu a nové tržnice stávala středověká dolní tvrz, přeměněná na hospodářský dvůr a pivovar, připomínaný roku 1595. Později bychom zde našli vyhlášenou palírnu a výrobnu likérů firmy Reich.

Neodmyslitelnou obecní součástí je bezesporu zámecký areál se zahradou. Buchlovická zahrada představuje jednu z našich nejvýznamnějších památek historické zeleně a náleží k reprezentativní zámecké architektuře. Vznikla souběžně s výstavbou šlechtického sídla počátkem 18. století a citlivě využívá svažujícího se terénu k protékajícímu potoku.

Cestou mezi obecnou školou a zahradou přijdeme k starobylému objektu dávného sboru jednoty bratrské, postavenému v první polovině 16. století.

Pozděrománský královský hrad nedaleko uherské hranice, založený patrně před polovinou 13. století, obsahoval dvě hranolové věže, doplněné jednopatrovým palácem s pozdější kaplí. Nejstarší písemnou zmínkou, jakož i první užití jeho názvu v přídomku, nacházíme u jména jistého Protivy, vykonávajícího zde správcovský úřad kolem roku 1300. V politicky nestálém období na přelomu 14. a 15. století začínají moravští markrabí zastavovat Buchlov svým věřitelům, z nichž vzpomeňme Liechtenštejny, Kunštáty a Cimburky. Roku 1511 hrad ztrácí výsadu královského zboží a se všemi privilegii přechází do rukou Arkleba Trnavského z Boskovic, který jej ale brzy prodává Žerotínům a tito Zástřizlům, vlastnícím panství plných sto let. V první polovině 17. století přicházejí Petřvaldové a počátkem 19. věku Berchtoldové, nedobrovolně opouštějící naši zemi po druhé světové válce. Několik desítek příkrých schodů nás dělí od střechy hradní rozhledny, odkud se rozprostírá nezapomenutelný výhled do širokého okolí, k Bílým Karpatům, Hostýnským vrchům i na Pálavu. Severní a západní stranu pokrývá zelený obzor Chřibů se sousedním vrcholem Modlou, na jehož temeni stojí kaple sv. Barbory, lidově zvaná Barborka. Dle dochovaných kamenických článků zde již v dávných časech byla menší gotická církevní stavba. První písemná zpráva o ní pochází z roku 1412.