KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Chvalšiny [ Historie (archivní dokument) ]

Obec Chvalšiny byla založena před dávnými lety na území královského újezdu v příhodném širokém údolí, kterým protéká Chvalšinský potok a které dodnes obklopují krásné lesy. Nad jejich obzorem shlížejí do krajiny ze tří stran pásma kopců a hor.
Z východu je to zejména oblast Blanského lesa s nejvyšší horou Kleť (1 084 m n.m.), ze severozápadu Velký Plešný (1 065 m) a na jihozápadě hřebeny Břevniště.

První osídlenci sem přicházeli asi v polovině 13. století. Když totiž český král Přemysl Otakar II. zakládal v roce 1263 nepříliš vzdálený klášter Zlatou Korunu, vybavil jej rozsáhlým pozemkovým majetkem. Zda již tehdy Chvalšiny existovaly nelze doložit, protože se o nich v darovací listině nehovoří. Zcela určitě však existovaly o dvacet let později v roce 1281, kdy se poprvé uvádějí v listině markraběte Oty Braniborského, poručníka krále Václava II., jíž klášteru potvrdil vlastnictví statků Netolice a Chvalšiny. Soudě podle názvů míst v takzvaném Boletickém újezdu z roku 1263, byla krajina v širokém okolí Chvalšin osídlena slovanským živlem. Velikost chvalšinského statku v té době není přesně známa, ale z pozdější doby se ví, že Chvalšiny byly střediskem rychty (to je základního územního a správního obvodu té doby), k níž patřily Chvalšiny a vesnice Borová, Březovík, Dobročkov, Havalda, Lomek, Osí, Prakéř, Střemily, Třebovice, Vitěšovice, a Vražice. Mnohá z těchto míst dnes již neexistují a v druhé polovině našeho století zanikla.

Původní malá osada Chvalšiny se v příštích desetiletích utěšeně rozvíjela a už v roce 1293 se poprvé uvádí jako městečko.
Zastavme se u některých dalších letopočtů: V roce 1390 dal opat Arnold ze Zlaté Koruny své povolení k tomu, aby si chvalšinský kostel opatřil antifonář (kniha obsahující církevní zpěvy.)
Roku 1400 spojil papež Bonifác IX. farní kostel ve Chvalšinách s cisterciáckým klášterem ve Zlaté Koruně a dovolil, aby duchovní správu zde vykonával klášter svými řádovými kněžími. Tato pravomoc platila až do roku 1785, kdy byl klášter zrušen a patronátní práva přešla na knížete Schwarzenberka.
Roku 1447 potvrdil opat Dětřich cechovní pořádek koželuhů a obuvníků v obci, podobně v roce 1463 potvrdil opat Jan obdobný pořádek cechu pekařů.

Znění cechovního pořádku je v českém jazyku, což svědčí o tom, že obyvatelstvo městečka bylo ještě tehdy převážně české. K poněmčení Chvalšin došlo až později nepochybně zásluhou korunského kláštera, který usídloval na svém území s oblibou hlavně obyvatelstvo přicházející z německých oblastí. Když se majitel českokrumlovského panství Oldřich z Rožmberka zmocnil během husitských válek valné části pozemkového majetku kláštera, dostaly Chvalšiny za novou vrchnost pány z Rožmberka a staly se prakticky natrvalo součástí jeho nového majetku. Po prodeji panství panem Petrem Vokem z Rožmberka v roce 1601 císaři Rudolfovi II. byl Chvalšinským ochrannou vrchností krátký čas císařský rod a od roku 1622 rod Eggenberků, přišlých do Českého Krumlova ze Štýrska. Po jejich vymření roku 1719 náležely Chvalšiny až do roku 1848 Schwarzenberkům.

Nebylo by spravedlivé, kdybychom uvedené vrchnosti podezřívali z nezájmu o své poddané. Naopak všechny podporovaly rozvoj Chvalšin a jejich obyvatel udělováním různých privilegií. Eggenberkové jim dali roku 1641 právo konání dvou výročních a jednoho týdenního trhu, v roce 1685 jim přidali další dva výroční trhy. Chvalšiny si tak upevnily své postavení důležitého obchodního střediska, neboť o tržních dnech se sem sjížděli lidé z dalekého okolí, aby zde buď prodali své zboží, anebo zase nakoupili jiné pro svou potřebu. Městečko z toho mělo mnohostranný finanční příjem a přibývalo v něm řemeslníků všeho druhu.


Z další privilegií je třeba uvést, že roku 1576 udělil pan Vilém z Rožmberka Chvalšinským právo vaření piva, avšak později jim bylo toto právo dvakrát odňato. V roce 1581 udělil tentýž majitel panství Chvalšinám takzvané právo odúmrtní, což znamenalo, že obyvatelé směli volně nakládat se svým majetkem. Od roku 1596 vedl správu obce a jejích hospodářských záležitostí primátor čili purkmistr a 10 konšelů, dále rychtář a 6 obecních starších se starali o agendu tak řečeného policejního charakteru, zejména řešení sporů mezi obyvateli. Roku 1600 věnoval pan Petr Vok z Rožmberka Chvalšinám valnou část dnešních obecních lesů, o jejichž navrácení se obec v současné době uchází.

Podle berní ruly z roku 1653 žilo ve Chvalšinách 27 osedlých čili sedláků, 20 chalupníků a 68 zahradníků (malých zemědělců). I když zde byla řada řemeslníků a lidí zabývajících se obchodem, byli tu lidé závislí především na zemědělské výrobě. V průběhu staletí postihla obec řada požárů, z nichž patrně nejzhoubnější byl v roce 1808, při němž shořely na faře cenné matriky. Ani války se Chvalšinám nevyhýbaly. Silně byla obec poškozena v roce 1611 za vpádu Pasovských do Čech a pak za třicetileté války, kdy se tu postupně vystřídaly posádky všech armád. Za napoleonských válek v letech 1799 -1800 tu byla ubytována carská ruská posádka.

Po revoluci v roce 1848 byla i ve Chvalšinách zrušena poddanská správa a byl ustaven obecní úřad jako nejnižší složka veřejné správy. Roku 1850 tu vznikl okresní soud, který byl zrušen až na počátku druhé světové války. V letech 1855 -1868 sídlil ve Chvalšinách okresní úřad, jehož agendu pak převzal Okresní úřad v Českém Krumlově. V obci byly zastoupeny i další úřady a instituce: berní úřad, notářství, četnictvo, pošta a telegrafní úřad. Mnohé z nich dnes již neexistují. V roce 1930 měly Chvalšiny 1300 obyvatel a 150 domů.

Počátkem října 1938 byly Chvalšiny okupovány německou armádou a staly se součástí Německé říše. Počátkem května 1945 byly osvobozeny americkou armádou. V letech 1946 -1947 byli občané německé národnosti z obce vystěhováni a na uvolněná místa, byť v neúplném rozsahu, přišli noví osídlenci z jiných krajů republiky i ze zahraničí. Ti pak, pokud zase neodešli, byli nositeli dalších více než padesáti let života v obci.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.chvalsiny.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.08.2004 v 12:44 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba